Nejsem právník, takže zpochybnit formální správnost rozhodnutí soudu nedokážu. Mám jen potřebu s verdiktem nesouhlasit, protože za ním nevidím spravedlnost.
Domnívám se, že právo by nemělo být v rozporu s rozumem. A cílem každého soudu by měla být spravedlnost, nikoliv naplnění litery zákona.
Plně respektuji nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Nesdílím politické preference pana Smetany. Nejsem ani pro anarchii a uznávám nezbytnost existence pravidel v každé společnosti.
Přesto všechno považuji trest 100 dní vězení za pokreslení politických plakátů za selhání práva, zásah do osobní svobody člověka a zejména demonstraci arogance státu vůči svým občanům. Vím, že to není původní trest, ale následek odmítnutí původního verdiktu. Přesto nesouhlasím.
Proč selhání práva? Protože způsobuje víc zla, než kolik napravuje. A to je pro mě nepřijatelné.
Pokusím se vysvětlit proč.
V rámci politické kampaně vždy probíhá politický boj. Kandidáti vyzdvihují své přednosti a jejich konkurence na ně kydá hnůj. Kandidáti, či jejich strany, platí za to, že je můžeme slyšet, vidět, číst o nich, případně vnímat jinými smysly podle kreativity tvůrců kampaně.
Jeden politik prezentuje v drahém vysílacím čase své názory. A jiný je pak rozpráší a udělá z něj totálního blbce. To je politický boj. Určitě nepřijde žaloba za znehodnocení původního placeného projevu. Může přijít žaloba za poškození pověsti, ale tam bude třeba dokázat, že pověst poškozena byla.
Nevidím velký rozdíl v pokreslení politických plakátů. Plakát měl prezentovat politika určitým způsobem. A přikreslení tykadel původní dojem zpochybnilo. Ten plakát neměl žádnou trvalou hodnotu. Po volbách je tak jak tak bezcenný.
Už samotný trest za poškození majetku mi přijde postavený na hlavu. Nedošlo k majetkové újmě. Došlo k újmě na cti kandidátů. Pokud ji tedy před tím měli. A tímto směrem by se měla ubírat případná žaloba.
Přesto, že nesouhlasím s podstatou trestu, jsem schopen se s verdiktem o náhradě této pochybné škody smířit. Pokud nelze jinak. Vyměřit pokutu a vymáhat její zaplacení soudním příkazem. Veřejné práce jsou další šikana navrch.
Odsouzený má nezpochybnitelné právo cítit nespravedlivost. Stát má nezpochybnitelné právo vymáhat trest. Výsledkem má být vynucení vykonání trestu bez ohledu na souhlas trestaného. Výše trestu by však měla zůstat úměrná přečinu.
Stále bych měl na paměti, že tato kauza je v první řadě politická. Podstatou celé věci je zpochybnění podoby politika v rámci předvolební kampaně. Jeho znedůvěryhodnění. Použité medium je zde bezvýznamné. Plakát je jen časově omezené sdělení.
Odmítáním přijmutí původního trestu přivedl tykadlový řidič soud do nezáviděníhodné situace. Výsledný trest je naprosto nepřiměřený a v kontextu obecného povědomí o vymahatelnosti práva v našem státě působí naprosto absurdně.
Dotyčný řidič může být vnímán jako hlupák, který si zbytečně nadrobil problémy. Skutečným hlupákem je tady ale soud, chytil se do pasti. Soud a jeho prostřednictvím celý stát byl poškozen mnohem víc než odsouzený. Ztratil víc než jen 100 dní svobody, ztratil důvěru občanů ve spravedlnost.
