Hodní nebo zlí, drsňáci i zabijáci, všichni mají podivnou slabost pro krásu. V čem přesně je to krásné lepší. V čem je ta přidaná hodnota krásy?
Po letech teoretických studií a pár praktických pokusech mimo oblast hmotných statků jsem se rozhodl, hlavně z ekonomických důvodů, vydat tou nejtěžší cestou. Zkusit tu krásu vytvořit. Od začátku mi bylo jasné, že na to sám nemám. Proto jsem se rozhodl zapojit síly mocnější.
Zahrada je z větší části dílo přírody. Jen trochu naznačit, kde se to má vlastně přihodit. A pár tisíc hodin s lopatou a kolečkem. Pak už jen trochu času pro přírodu a velký experiment může začít.
Tak na sebe každé ráno při snídani nechávám tu krásu působit. V zimě
i v létě.. Musím přiznat, že v tom pořád nemám docela jasno.
Ale vážně na té kráse něco je. Nevím proč, ale cítím se s ní mnohem líp. A dokonce mám pocit, že se děje něco víc. Jakoby se otevřela nějaká brána do světa krásy a ta kráse teď proudila sem a měnila svět k lepšímu.